|
|
Vnímavost plemen kapra obecného k onemocnění způsobenému kapřím edémovým virem
BALOCH, Ali Asghar
Nemoci ryb se týkají jakéhokoli stavu, který ovlivňuje zdraví a pohodu ryb, ať už ve volné přírodě, nebo v zajetí. Ryby jsou náchylné k různým onemocněním způsobeným bakteriemi, viry, plísněmi, parazity a dalšími patogeny. Výskyt a závažnost těchto onemocnění se značně liší v závislosti na druhu ryb, podmínkách prostředí a způsobech chovu. Ryby mají složitý imunitní systém, který jim umožňuje reagovat na různé choroby. Jejich imunitní systém zahrnuje jak vrozené, tak adaptivní reakce, které spolupracují na jejich ochraně před infekcemi. Vrozená imunita je první linií obrany a zahrnuje fyzické bariéry, jako je kůže, šupiny a hlen, a také buněčné a humorální reakce, které dokáží rychle rozpoznat patogeny a reagovat na ně. Tyto reakce zahrnují aktivaci fagocytujících buněk, jako jsou makrofágy a neutrofily, uvolňování antimikrobiálních peptidů a produkci reaktivních forem kyslíku. Adaptivní imunita je naproti tomu specifičtější a cílenější odpověď, kterou zprostředkovávají T a B lymfocyty. Tyto buňky dokáží rozpoznat a reagovat na specifické patogeny a mohou si vytvořit imunologickou paměť, což umožňuje rychlejší a silnější reakci na následné infekce. Když se ryba setká s patogenem, aktivuje se její imunitní systém a spustí se řada reakcí. Přesná reakce závisí na patogenu a druhu ryby, ale obecně zahrnuje nábor imunitních buněk do místa infekce, aktivaci fagocytárních buněk, které pohltí a zničí patogen, a produkci cytokinů, které stimulují imunitní odpověď. Cytokiny speciálně pomáhají koordinovat imunitní odpověď a zajišťují aktivaci vhodných mechanismů pro boj s infekcí. Úvodní šetření této práce poskytuje komplexní přehled cytokinových reakcí u kapra obecného vystaveného infekcím CEV, CyHV-3, SVCV a Aeromonas hydrophila. Jeho cílem je shrnout dosavadní literaturu o imunitních reakcích, zejména o expresi cytokinů, a zdůraznit zásadní úlohu cytokinů jako mediátorů zánětu a jejich mechanismů v reakci na patogenní i nepatogenní imunostimulátory u kapra obecného. Produkce těchto cytokinů může vést k různým příznakům a projevům infekcí, což může vést k náboru zánětlivých buněk, které hrají důležitou roli při odstraňování různých infekcí. Kromě toho tato studie přináší poznatky o způsobech, jakými lze cytokiny využít k diagnostice a potírání nemocí u kapra obecného. Dále bylo provedeno zkoumání imunitní odpovědi kaprů na infekci CEV pomocí profilování genové exprese a qPCR. U čtyř různých kmenů kaprů byly sledovány expresní vzorce jedenácti genů souvisejících s imunitou. Bylo zjištěno, že expresní vzorce několika genů souvisejících s imunitou jsou podobné u všech kmenů a genových skupin kaprů, zatímco u kaprů koi infikovaných oběma genovými skupinami CEV byly pozorovány některé významné rozdíly. Kromě toho byla pozorována podobnost ve vzorci exprese několika genů mezi kmenem AS odolným vůči KSD a kmenem koi. Kromě toho pozorované zvýšení exprese mRNA několika genů souvisejících s imunitou naznačuje širší slizniční imunitní odpověď vyvolanou CEV. Celkově tyto výsledky poskytují zásadní poznatky o imunologické reakci kaprů na infekční onemocnění a mohou pomoci při vývoji účinných strategií řízení pro prevenci a kontrolu onemocnění CEV v akvakultuře.
|
|
|
Vliv plemenné příslušnosti na hodnoty hematologických parametrů u kapra obecného
NÁDASKÝ, Alexandr
Cílem této diplomové práce bylo popsat vliv plemenné příslušnosti na hodnoty hematologických parametrů u vybraných plemen a meziplemenných kříženců kapra obecného (Cyprinus carpio) a okrasné variety - kapra koi (Cyprinus rubrofuscus). Do experimentu bylo zahrnuto celkem 5 skupin ryb po 9 jedincích. Celkem tedy 45 kusů kapra obecného ve věku jednoho roku. Každá ze skupin představovala jedno ze sledovaných plemen či meziplemenných hybridů. V rámci této diplomové práce byly hematologické parametry stanoveny u jedinců plemene Amurský sazan, syntetická linie maďarských lysců (HSM) a hybridů plemen Ropšinský x Tatajský kapr či Amurský lysec x HSM. Pátou skupinou byli jedinci kapra koi. Odchov ryb probíhal v prostředí akvárií, a poté v laminátových nádržích s recirkulací, kde byly po celou dobu odchovu zajištěny optimální a totožné fyzikálně-chemické parametry vody. Z odebraných vzorků krve bylo provedeno stanovení hodnot RBC, PCV, Hb, MCV, MCH, MCHC WBC, Lk a diferenciálního rozpočtu leukocytů. Na základě stanovených hodnot a výsledků statistického porovnání je patrné, že mezi komparovanými skupinami ryb jsou statisticky významné rozdílnosti v hodnotách RBC, PCV, Hb a WBC. Výhradně se odlišovali jedinci ze skupiny koi a HSM (nižší hodnoty RBC, PCV i Hb) oproti jedincům ze skupin Amurského sazana a meziplemenných hybridů ROP x TAT a HSM x AL. Naopak nejvyšší hodnota WBC byla stanovena u ryb ze skupiny HSM. V rámci leukogramu byly zjištěny významné rozdíly v procentuálním zastoupení lymfocytů a metamyelocytů a v rámci absolutních hodnot jednotlivých typů bílých krvinek byla významná rozdílnost stanovena pouze u lymfocytů. I přestože byly ryby odchovávány v průběhu celého experimentu v obdobných podmínkách, nelze úplně vyloučit skutečnost, že určitou měrou mohlo dojít působením, byť velice nepatrných změn a faktorů (rozdíl v tělesné aktivitě nebo proudění vody v chovné nádrži, stres způsobený přítomností dalších jedinců apod.) k sekundárnímu ovlivnění některých ichtyohematologických parametrů.
|
|
|
Změny hematologických parametrů při jarních úhynech kaprů
NÁDASKÝ, Alexandr
Cílem bakalářské práce bylo posoudit vliv edémové nemoci kaprů, způsobované kapřím edema virem, na vybrané hematologické ukazatele krve nakažených jedinců kapra obecného (Cyprinus carpio) a následně porovnat výsledné hodnoty hematologických faktorů nakažených ryb oproti rybám neinfikovaným kapřím edema virem. Dvacet osm jedinců kapra obecného bylo odloveno v jarním období roku 2019 ze tří různých lokalit na základě podezření na výskyt edémové nemoci kaprů. V průběhu podzimu bylo odebráno z totožných lokalit dalších 30 jedinců. Ti byli určeni pro otestování přetrvávajícího výskytu virové DNA v žaberní tkáni. Každé testované rybě byly odebrány vzorky krve a žaberní tkáně. Z odebrané žaberní tkáně bylo provedeno stanovení přítomnosti DNA kapřího edema viru metodou PCR. Ze získané krve bylo stanoveno celkové množství erytrocytů (RBC), počet leukocytů (WBC), hematokritová hodnota (PCV), množství hemoglobinu (Hb), střední objem erytrocytu (MCV), hemoglobin erytrocytu (MCH), střední barevná koncentrace (MCHC) a diferenciální rozpočet leukocytů. Ze zjištěných výsledků je patrné, že u CEV pozitivních ryb došlo ke statisticky významnému rozdílu hematologických ukazatelů u celkového počtu erytrocytů (RBC), hematokritové hodnoty (PCV) a množství hemoglobinu (Hb). U těchto parametrů došlo ke zvýšení hodnoty v porovnání s CEV negativními rybami. Jediným signifikantním rozdílem diferenciálního počtu bílých krvinek je nárůst procentuálního zastoupení tyček u CEV pozitivních ryb. Je však důležité zmínit, že ke změně hodnoty některého z hematologických faktorů může dojít nejen vlivem nákazy CEVD. To dokládají i statisticky významné rozdíly mezi jedinci kaprů z jarního, či podzimního období a z jednotlivých odběrových lokalit. U těchto rozdílů se lze domnívat, že byly způsobené působením dalších vlivů, jakými například jsou rozdílná kvalita vody, teplota, hustota obsádky, reprodukční cyklus, toxické látky a patogenní organismy.
|
|
|
Vliv přírodních aditiv na prodloužení skladovatelnosti chlazených paštik z kapra obecného (Cyprinus carpio)
TUNYS, Ondřej
Tato diplomová práce hodnotí účinky brusinky, česneku a cibulového extraktu na mikrobiologickou kvalitu, senzorické atributy a oxidativní působení u paštik z kapra obecného (Cyprinus carpio). Hodnocení je vyjádřeno ve srovnání s kontrolním vzorkem (bez aditiva). Jednotlivé analýzy probíhaly v různých termínech v závislosti na prováděné analýze (obvykle v den 0, dále po 1, 2, 3 a 6 měsících skladování). Mikrobiologická analýza vykazovala v jednotlivých termínech (0, 1, 2 a 6 měsíců) hodnoty v rozmezí 1,71 - 2,05; 1,73 - 2,23; 1,43 - 2,14; 1,36 - 2,21 log CFU*g-1. K překročení přípustné hranice ke konzumaci sladkovodních ryb (7 log CFU*g-1) za celou dobu testování nedošlo. Nejlepších hodnot u mikrobiologické analýzy dosáhl cibulový extrakt. U senzorické analýzy však nejlepších výsledků v téměř všech smyslových atributech (vůně, chuť, pachuť, konzistence, barva, celková přijatelnost) dosahovala paštika s česnekem a brusinkou. Též analýza TBARS vyhodnocující oxidaci lipidů prokázala inhibici oxidačních procesů. Veškeré výsledky tohoto zkoumání ukázaly, že přírodní aditiva mají dobré antioxidační účinky prodlužující skladovatelnost kapřích paštik za vhodného skladování (zakonzervování a zchlazení při 4 +- 1 °C) až na dobu 6 měsíců.
|
|
|
Možnosti ovlivnění senzorických vlastností kapřího masa
MAŠÍN, Milan
Organoleptické vlastnosti rybí svaloviny jsou jedním z kritérií, které tvoří kvalitativně vyšší předpoklady pro úspěšné uplatnění výrobků, zejména pro náročnější spotřebitele. Cílem práce je zhodnotit vliv teploty a doby skladování právě na tyto vlastnosti. Jako vhodná ryba pro testování byl zvolen tržní kapr obecný (Cyprinus carpio) o kusové hmotnosti 1,5 {--} 3 kg. Ve vlastní šťávě pečené vzorky byly senzoricky analyzovány ihned po zabití a dále pak, v různých časových intervalech, při skladovací teplotě 3; 5 a -18 °C. Testy byly zaměřeny na vůni, chuť, pachuť a konzistenci rybí svaloviny. Zvolena byla profilová metoda, s využitím nestrukturovaných úseček, výsledky pak dále zpracovány do grafické podoby a staticky vyhodnoceny.
|
|
|
Potrava kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v konfliktních lokalitách
Ráslová, Pavlína ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Vrána, Pavel (oponent)
v Abstrakt Kontinentální subspecie kormorána velkého (Phalacrocorax carbo sinensis) je na území České republiky nejvýznamnějším rybožravým predátorem. Způsobuje škody na rybách produkčním a zejména sportovním rybářům, a ani po svém vyškrtnutí ze seznamu zvláště chráněných živočichů v roce 2013 nevymizel ze středu zájmu rybářů i badatelů. Tato diplomová práce hodnotí kvalitativní a kvantitativní složení potravy kormoránů v zimním období 2011/2012 na dvou vytipovaných lokalitách: Žehuňský rybník (okres Kolín) a řeka Berounka v přírodní rezervaci Zábělá u Plzně. Dále tato práce definuje hlavní složky potravy kormorána v těchto oblastech a vyhodnocuje případné výkyvy a změny ve složení potravy během zimy. V rámci studie proběhly také analýzy podílu lovených hospodářsky cenných druhů ryb a pestrosti druhového spektra. Výsledné údaje obou lokalit jsou porovnány mezi sebou a s relevantní literaturou. Pro potravní analýzu byly použity vývržky kormoránů, diagnostické kosti a zbytky ryb nalezené na nocovištích. Z výsledků této analýzy bylo zjištěno, že v obou lokalitách lovili kormoráni nejvíce plotici obecnou. Z hlediska biomasy byl na Žehuňském rybníku nejvíce loven kapr obecný, zatímco na Zábělé dominovala plotice obecná. Pokud porovnáme obě lokality z hlediska druhové diverzity odlovené ichtyofauny, byla tato...
|
|
|
Využití komponentů a krmiv rostlinného původu ve výživě kapra obecného (Cyprinus carpio L.).
Kudláček, Josef
Cílem této práce bylo porovnat vliv krmných směsí s podílem vybraných rostlinných komponentů na plůdek kapra obecného (Cyprinus carpio L.). Celkem byly provedeny dva krmné testy v recirkulačním zařízení s biofiltrem v nádržích o objemu 160 l. Testy probíhaly ve dvou opakování a trvaly 64-65 dní. Rybám bylo krmivo předkládáno ve 2 % hmotnosti obsádky. V prvním testu bylo zvoleno 6 variant krmiv. Základem experimentálních diet byla směs pro kapra KP1 plus 15 %, s přídavkem hrachu 15 %, sóji 15 %, lupiny 15 %, 30 %, 45 %. KP1 plus 15 % byla zvolena jako kontrola. Výsledný efekt všech krmiv byl podobný. Krmivo sója 15 % dosáhlo nejlepších výsledků (FCR 2,47, SGR 0,71 %.d-1, RGR 50,14 %) Krmiva s podílem lupiny vykazovala horší produkční hodnoty oproti kontrole. Z ekonomického hlediska bylo nejlepší krmení lupina 45 % (FCR 2,67, SGR 0,66 %.d-1, RGR 46,64 %). V druhém testu byly zvoleny 4 varianty krmiv. Základem experimentálních diet byla směs pro kapra KP1 plus 15 %, s přídavkem lupiny 20 %, 45 %, 70 %. KP1 plus 15 % byla zvolena jako kontrola. Krmivo lupina 45 % dosáhlo nejlepších výsledků (FCR 2,23, SGR 0,79 %.d-1, RGR 56,75 %) v těsném sledu krmivem lupinou 70 % (FCR 2,24, SGR 0,78 %.d-1, RGR 56,91 %). Krmiva s obsahem lupiny dosáhla lepších produkčních a ekonomických ukazatelů v porovnání s kontrolou.
|
|
|
Využití krmiv se sníženým zatížením vodního prostředí fosforem v chovu kapra obecného (Cyprinus carpio L.)
Zugárková, Iveta
Přikrmování rostlinnými krmivy v chovu ryb je jedním z důvodů zvýšení zatížení vodního prostředí fosforem a následné eutrofizace vod. Fosfor obsažený v rostlinných komponentech je obsažen ve formě kyseliny fytové, která je pro kaprovité ryby špatně stravitelná. Cílem této práce bylo sledování vlivu krmiv s nízkým obsahem fytátového fosforu nebo přídavku enzymu pro zvýšení využitelnosti fosforu na produkční parametry a exteriér ryb. V prvním krmném testu byly pro kontrolní skupiny použity odrůdy pšenice Vánek a ječmene Bojos. Pro experimentální diety byly použity lpa obiloviny mutantní linie pšenice JS-12/IDO 563 a ječmene M955. Krmný test probíhal 64 dní ve dvou opakováních. Při statistickém zhodnocení nedošlo v produkčních parametrech k žádným průkazným změnám. U lpa ječmene došlo k mírnému snížení Fc (F=3,02, d.f.=3, P=0,043),. U druhého krmného testu byla pro kontrolní skupinu použita krmná směs KP1. Do experimentálních diet byla použita enzymatický fytáza Phyzyme XP 10.000 TPT do skupin F500, F1000 a F500C3, F1000C3 s přídavkem kyseliny citronové. Test probíhal 72 dní ve dvou opakováních. Došlo k významnému statistickému rozdílu v produkčních parametrech. Ve skupinách F500C3 a F1000C3 došlo ke snížení FCR (F=24,09, d.f.=4. P=0,002). Naproti tomu došlo k navýšení SGR u těchto skupin (F=17,93, d.f.=4, P=0,004). U skupin F500C3 a F1000C3 došlo také ke zvýšení celkové délky (F=3,7, d.f.=4, P=0,008) a délky těla (F=17,93, d.f.=4, P=0,004). Podle výsledků lze usuzovat, že lpa obiloviny nemají vliv na chované ryby. Použití fytázy a kyseliny citronové má pozitivní vliv na produkční parametry bez negativního ovlivnění ostatních vyhodnocených parametrů.
|
|
|
Vliv suroviny a technologického postupu při výrobě rybích klobás
Klvaňová, Petra
Bakalářská práce se zabývá vlivem suroviny a technologického postupu při výrobě rybích klobás. V rámci pokusu byly vyrobeny rybí klobásy z chlazené nebo mražené svaloviny Kapra obecného (Cyprinus carpio). Následně byla provedena senzorická analýza, kde se hodnotily tyto deskriptory: celkový vzhled, povrch střeva, textura, vzhled na nákroji, vůně, chuť, slanost výrobku a celkový dojem. Vzorky se předkládaly ve studeném stavu (4 °C) a ohřáté (90 °C/15 minut). Senzorickou analýzou byly zjištěny následující výsledky. U rybích klobás z chlazené suroviny a hodnocené za studena byly nejlépe hodnoceny deskriptory vůně a celkový dojem a u senzorického hodnocení z chlazené suroviny a hodnocené za tepla, nezískal žádný deskriptor kladné hodnocení. Hodnocením rybích klobás z mražené suroviny a hodnocené za studena byly nejlépe vyhodnoceny deskriptory textura, vzhled na nákroji a chuť. U rybích klobás z mražené suroviny a hodnocené za tepla byly nejlépe hodnoceny deskriptory celkový vzhled, povrch střeva a slanost výrobku. Z výsledků lze konstatovat, že vhodnější surovina pro výrobu rybích klobás je mražená rybí svalovina. Technologický postup výroby neměl žádný vliv na výsledný produkt.
|
|
|
Manipulace zárodečných buněk jako nástroj pro management a produkci izogenních linií u ryb
FRANĚK, Roman
Izogenní linie ryb představují základní možnost kontroly genetického pozadí pokusných organismů, jelikož všichni jedinci z dané izogenní linie sdílejí stejný genotyp. Izogenní linie ryb byly dosud produkovány pouze opakovanou uniparentální dědičností - androgenezí a gynogenezí. V první generaci je produkováno homozygotní potomstvo, následně každý homozygotní jedinec po opětovné indukci uniparentální dědičnosti produkuje odlišnou izogenní linii. Navzdory optimalizovaným postupům pro indukci uniparentální dědičnosti byly izogenní linie úspěšně produkovány pouze u několika druhů ryb. Jejich dlouhodobé udržování je značně problematické z důvodu nízké životaschopnosti a nepříznivých reprodukčních charakteristik. Situace je dále komplikována tím, že izogenní linie jsou zpravidla přirozeně monosexní, kdy pro další reprodukci je nutné znovu použít uniparentální dědičnosti, nebo provést zvrat pohlaví u části jedinců. V této dizertační práci bylo provedeno několik typů manipulací se zárodečnými buňkami. Byly vyvinuty a optimalizovány protokoly pro kryokonzervaci spermatogonií a oogonií za účelem maximalizace jejich životaschopnosti po rozmrazení. Fyziologická aktivita kryoprezervovaných buněk byla potvrzena transplantací do náhradního hostitele. Kryoprezervované a následně transplantované buňky si v porovnání s nezamraženou kontrolou zachovaly srovnatelnou kolonizační aktivitu, byly schopny se transdiferenciovat ze spermatogonií na oogonie. Úspěch transplantace byl následně potvrzen detekcí exprese genů spojených s gametogenezí u kapra pomocí RT-PCR. V další studii byly zárodečné buňky z homozygotních donorů kapra obecného transplantovány do náhradních rodičů - karas obecný zlatá forma, kteří byli sterilizováni pomocí tlumení exprese genu zodpovědného za vývoj a migraci zárodečných buněk. Tento postup má potenciál zvýšit šanci na produkci životaschopný gamet. Zárodečné buňky homozygotů s různým stupněm poškození gameteogeneze mohou být přeneseny do plně životaschopných hostů a tím celkově zvýšit efektivitu produkce izogenních linií. Použití karase zlatého jakožto náhradního rodiče navíc zajistí, že část chimér zárodečné linie budu samci a část samice, tím pádem budou produkovány gamety obou pohlaví a pro další reprodukci izogenní linie nebude nutné dalších zásahů, které jsou běžně nutné pro udržitelnost izogenní linie. Vhodnost triploidních recipientů pro transplantaci zárodečných buněk, kteří mohou být potenciálně použity jako recipienti pro buňky z homozygotů za účelem produkce izogenních linií, byla potvrzena u kaprovitých ryb na modelu dánia pruhovaného. Spermatogonie a oogonie z diploidních donorů byly transplantovány do uměle indukovaných triploidních larev. Po dosažení pohlavní dospělosti byly získány spermie původem z transplantovaných buněk donora. Oogonie se transdiferenciovaly do spermatogonií a byly produkovány spermie s pohlavními chromozomy samic, které mohou být zajímavé pro další studie determinace pohlaví u dánia pruhovaného. Dále byla vyvinuta nová technika pro přenos zárodečné linie linií byla vyvinuta s použitím embryí dánia pruhovaného. Buňky dárce byly transplantovány ze stádia blastuly do rozplavaných larev. S tímto přístupem byly nediferencované primordiální zárodečné buňky schopny kolonizovat genitální rýhu a zahájit gametogenezi. Po dosažení pohlavní dospělosti chimér zárodečné linie byly získány gamety a životaschopné potomstvo. Ačkoli celková účinnost této metody byla ve srovnání s jinými transplantačními metodami nižší, tato studie může mít význam pro záchranu zárodečné linie u málo životaschopných embryí nebo letálních mutantů.
|
host ::
RSS.